Diferenciace

Diferenciace je oddělováním částí z celku; je nezbytná pro vědomý přístup k jednotlivým psychologickým funkcím.

Po dobu, kdy jedna funkce splývá s jinou nebo dokonce s více dalšími funkcemi - myšlení s cítěním, cítění s vnímáním atd. - není taková funkce schopna fungovat samostatně a jde tedy o archaický stav, tj. funkce není diferencovaná, není vydělena z celku jako samostatně existující část.

Nediferencovaná funkce je poznamenána mnoha ambivalencemi, což vede k charakteristické inhibici, která brání použití takové funkce.

Diferenciace spočívá v oddělení jedné funkce od funkcí ostatních a rovněž v oddělení jednotlivých částí funkce. Bez diferenciace není možné žádné nasměrování; aby mohla být nějaká funkce nasměrována k cíli, je nejdříve třeba vyloučit vše nepodstatné. Splývání s nepodstatným již dopředu brání nasměrování, toho je schopna pouze diferencovaná funkce.