Protiklady

(viz také kompenzace, konflikt, progrese, transcendentní funkce)

Psychologicky nejvýraznějšími protiklady jsou já a nevědomí.

Není uvědomění bez rozlišování protikladů.

Neexistuje žádná forma lidské tragédie, která by v nějaké míře nepocházela z konfliktu mezi já a nevědomím.

Ať už ve vědomí existuje jakýkoli postoj a dominantní je kterákoli psychologická funkce, v nevědomí se vždy nalézá protiklad. Tato situace urychluje krizi v první polovině života jen zřídkakdy; ale u starších osob, které se dostaly do slepé uličky pro svoje jednostranné vědomé postoje s blokádou energie, je nezbytné vyvést na světlo dosud vytěsňované psychické obsahy.

Vytěsněný obsah musí být učiněn vědomým, aby mohlo vzniknout ono napětí protikladů, bez něhož není možný žádný pohyb vpřed. Vědomí je nahoře, stín dole, jak vysoko je vědomí, tak hluboko touží být stín, vědomí chce horko, stín chlad. Všechno vědomé hledá svoje nevědomé protiklady, a nenachází-li je, dochází ke stagnaci, městnání a kostnatění. Život se rodí pouze z jiskření protikladů.

(Zkráceno)