Přenos - Projekce:

Přenos je speciální případ projekce, nevědomá emoční vazba...

Nevědomé obsahy zprvu vždy vystupují jako projikované na objektivní osoby a vztahy. Mnoho projekcí se rozpoznáním jejich subjektivní příslušnosti integruje definitivně v jedinci, jiné se ale integrovat nedají, nýbrž se od svých původních objektů sice oddělí, ovšem pak se přenesou na ošetřujícího lékaře. Mezi těmito obsahy hraje zcela zvláštní roli vztah k rodiči opačného pohlaví, tedy vztah syn-matka, dcera-otec, mimoto též bratr-sestra.

Přenos může být pozitivní nebo negativní: pozitivní přenos je charakterizován pocity respektu až obdivu, zatímco negativní přenos se vyznačuje odporem až hostilitou.

Projekce je bezděčný duševní proces, jehož výsledkem je to, že obsahy našeho vlastního nevědomí nacházíme u druhých.

Máme sklon domnívat se, že svět je takový, jak ho vidíme, a stejně tak naivně předpokládáme, že lidé jsou takoví, jaké si je představujeme ... Všechny obsahy našeho vědomí jsou konstantně projikovány do našeho okolí, a teprve když prohlédneme určité vlastnosti našeho objektu jako projekce, jako imaga, podaří se nám je rozlišit od jeho skutečných vlastností ... Cum grano salis vidí člověk vlastní chyby, které u sebe neuznává, vždy u protivníka. Vynikající příklady najdete ve všech osobních polemikách. Člověk jež nemá neobvyklou míru sebeuvědomění, se nad své projekce nepovznese, ale většinou se jim poddá, neboť existence těchto projekcí je předpokladem přirozeného duchovního stavu. Projekce nevědomých obsahů je něco přirozeného a daného.

Projekce znamená přesunutí subjektivního obsahu na objekt. Je to proces protikladný introjekci. V souladu s tím jde o proces disimilace, při němž se subjektivní obsahy odcizují subjektu a jsou tak říkajíc vtěleny do objektu. Subjekt se zbavuje nepřijatelných, bolestivých obsahů tím, že je projikuje.

Všechny projekce vyvolávají protiprojekce tam, kde si objekt neuvědomuje vlastnost projikovanou subjektem, stejně jako analytik odpovídá na přenos protipřenosem, když přenos projikuje obsah, jež si lékař sám neuvědomuje, ale který u něho přesto existuje. Protipřenos je tudíž stejně užitečný a smysluplný nebo je stejnou překážkou jako přenos pacienta, když se snaží vytvořit lepší raport, nutný k rozpoznání určitých nevědomých obsahů. Protipřenos je stejně jako přenos cosi nutkavého, je to nesvoboda, protože znamená mystickou tj. nevědomou identitu s objektem.

(Z knihy: Slovník základních pojmů psychologie C. G. Junga)

Projekce je tedy, jak víme z lékařské zkušenosti, nevědomý, automatický proces, jímž se subjektu nevědomý obsah přenáší na objekt, a tím se zdá, jakoby tento obsah patřil objektu. Projekce naopak přestává v okamžiku, v němž se stává vědomou, tj. když člověk vidí, že obsah patří subjektu.

(Z knihy: Výbor z díla II. - str. 170)