Výpisy z knih: 

Vzpomínky, sny, myšlenky C. G. Junga

C. G. Jung výbor z díla sv. VIII.

Duše moderního člověka

Tajemství zlatého květu

Analytická psychologie

Tajemno na obzoru

Člověk a duše

Sto dopisů

Sto dopisů

Moudrost je jen pro nemnohé, a vždycky tomu tak bylo, protože pošetilost je vždy tím, po čem lidé nejvíce prahnou. Jinak by svět byl vyléčen už v době starého Pythagora ze své vlastní existence. Vám samému může moudrost prospívat, ale udílet ji ostatním by znamenalo zkreslovat pravdu. Moudrost je něco, z čeho se může těšit jen jedinec sám, a když o ní bude mlčet, ostatní mu uvěří; když však o ní bude mluvit, stane se neúčinná.

Víme už dávno dostatečně jasně, jak by věci měly vypadat, ale nevíme, jak to provést.

Vše, co se nám zdá nesprávné, může být správné za jistých okolností, které nemůžeme nijak ovlivnit a jejichž smysl nechápeme.

Náš život není jen naším vlastním výtvorem. Zvětší části vznikl ze zdrojů, které nám zůstávají skryté.

… ten, kdo vede válku ve svém nitru, nemá čas ani chuť bojovat proti ostatním.

Individuace je obyčejný život a to, co z něj vědomě uděláme.

Žádný omyl nebo chybu není možné napravit, pokud to není náš vlastní omyl nebo chyba.

Vše, co vnímáme, je psychický fenomén, a proto druhotné - a totéž platí i pro veškerou vnitřní zkušenost. Měli bychom být přece natolik skromní, abychom si nenamlouvali, že jsme s to vypovídat o Bohu, jaký doopravdy je. Ve skutečnosti stojíme tváří v tvář strašlivým záhadám.

V psychologii rozumíme pouze tomu, co jsme sami zažili.

... když se vědomě rozhodujeme máme pocit svobody; zda jsou však naše rozhodnutí skutečně svobodná či nikoli, je otázka, kterou nelze empiricky zodpovědět. Bez uvědomění není samozřejmě svoboda možná.

Čas se skládá z ničeho. Je to pouze modus cogitandi, jehož používáme abychom vyjádřili a formulovali proud věcí a událostí, tak jako prostor je pouze způsob jak popsat existenci nějakého tělesa. Neděje-li se nic v čase a nenachází-li se nic v prostoru, neexistuje ani čas, ani prostor. Čas je vždy a výlučně „kvalifikován“ událostmi, tak jako prostor rozprostraněností těles.

Jestliže si sami nerozumíme, pak je nevyhnutelné, že i druhé vidíme jen skrze zkreslující a matoucí mlhu svých vlastních předsudků a projekcí, a radíme a podkládáme jim to, co nám samým působí největší potíže. Proto je nutné, abychom nejprve jakž takž porozuměli sami sobě, chceme-li porozumět ostatním.

Bez vlastní hodnoty nemá ani společenský vztah žádný význam.

Při výkladu snů se vůbec pohybuji v kruhu a řídím se moudrým ponaučením z talmudu, totiž že sen je svým vlastním výkladem.

… vědomí ve stavu oslabení pod vlivem drogy neklade nevědomí žádný odpor.

Snažte se proto žít co nejvědoměji, co nejsvědomitěji a co nejúplněji a naučte se znát sám sebe i odpověď na otázku, kdo nebo co to je, co v konečné instanci rozhoduje.

Naše fantasie prodlévají vždy u toho, v čem jsme nedostateční, čili tam, kde je třeba kompenzovat nějaký nedostatek.

Nic nás neizoluje víc než moc a prestiž.

Zdravý a naplněný život nevzniká na základě všeobecných platných zásad a předpisů, protože nositelem života je vždy jedinec.