jak moc spolu podle Vás souvisí?
osobně si myslím, že psychické poruchy sou pravděpodobně odrazem narušených mezilidských vztahů - resp. vzniklých zřejmě již v ranném dětství....
samozřejmě vnímám rozdíl mezi povrchním mezilidským vztahem (byť s hezkou a naleštěnou fasádou zaštítěnou např. ekonomickým úspěchem rodiny, okázale zdvořilostními vazbami či jinak hezky zabalené interakce mezi zdánlivě blízkými lidmi) a vztahem stojícím na vzájemné důvěře, pochopení a lásce...
sám u sebe zřejmě pozoruji zhoršení stavu při sociálních zklamáních (nepodstatné či s mužem nebo ženou) - spouští se mi hloubavé myšlení, dostávám se do bludného kruhu psychologizování, filosofování a jiných obranných mechanismů
současně bych řekl, že pro mě osobně není zřejmě vůbec jednoduché navázat důvěrný vztah s člověkem...a nedokážu přesně vyhodnotit nakolik je tento problém na mé straně a nakolik na straně druhé......
vážně nevím ....a také nevím, v čem bych u sebe měl hledat chybu........snad nedostatek lásky? důvěry? pochopení?
cítím silné bloky a obavy se k určitým lidem (drtivě většině) přiblížit, protože je v sociálním kontaktu vnímám opravdu jako citově nebezpečné..(bezohledné, neotevřené, manipulativní, energeticky vysávající, zodpovědnosti se zbavující a přenášející ji na okolí, nespolehlivé, nastavené převážně brát atd. atd.)
co s tím?
zavřít oči?
přijmout člověka i s těmito slabostmi se rovná vystavení se nebezpečným zraněním, na druhou stranu odmítání vede k sociální izolaci
