Přestože je toto fórum zaměřené směrem k Jungovi, musím říct, že je mi bližší materialistická Freudova psychologie. Mám pocit, že v mé duši probíhají procesy zejména na nízké pudové či emoční úrovni - klid vs vzrušení a jiné psychické děje, které jsou definovatelné spíše na úrovni chemicko - fyziologických reakcí, včetně úzké souvislosti s pudem sexuální touhy a skutečnosti, že při jejím uspokojení dochází k vylučování různých hormonů (serotonin - dopamin?) zodpovědných za psychické prožívání - motivaci, náladu, základní emoce.
Jung je spíše sociální a hledá příčiny a řešení duševních problémů v praobrazech mezilidských vztahů, které podle mého až příliš redukuje na věčný boj dualit dobra a zla. Mám pocit, že Jung byl víc než psycholog spíše mystik a pohádkář, přestože jeho přínos pro psychologii je jistě nezanedbatelný.
Mám pocit jako by svou psychologií chtěl říct, že "zlí" se mají zle a "dobří" dobře a jakoby veškeré duševní problémy lidstva spatřoval v jeho nevědomém sociálním zlu. Je však otázka nakolik on sám toto "nevědomé zlo" byl schopný postihnout a nakolik psal pouze psychologické mýty a pohádky.
Mimochodem, sám celý život údajně udržoval mimomanželský vztah a byl dost na ženské.
Tímto však nechci zpochybňovat jeho teorie, ale myslím si, že jsou "jen" sociální nadstavbou fyziologického základu duševních procesů, které v lidském těle nepopiratelně probíhají, resp. primární je pro mě biologická psychologie, po té až sociální. Člověk podle mého existuje primárně sám o sobě jako biologická bytost, po té až jako sociální druh.