Aktivní imaginace je metoda, kterou pro psychoterapii navrhl Carl gustav Jung. Jde v ní o to, že člověk oživí vnitřní obrazy, přiměje vnitřní postavy k řeči, aktivuje tak hlubinnou vrstvu své psyché, a přesto se s těmito obrazy a hlasy vypořádává při zcela bdělém já. Jung říká, že je to metoda, při níž člověk nejen své nevědomí analyzuje, ale také mu poskytuje příležitost, aby nevědomím samo analyzovalo jáský komplex. Tento dialog mezi já a nevědomím je předpokladem individuačního procesu, což je psychický děj, v jehož průběhu se člověk stává tím, kým ve skutečnosti je.
