No, já si myslím, že k tomu sebepřijetí dochází tak, že člověk se vnitřně úplně změní.....
Dříve jsem si o sobě myslela, jaká jsem nemožná, jak lidé kolem mně mě nerozumějí a že můžou za to nebo ono.....taky, že je to nespravedlnost, že kdyby existovala spravedlnost, bylo by to všechno jinak.....že by se nemohlo dít to nebo tohle.......ale to jsou všechno právě ty iluze. Všechno je součástí života, i ta bolest, i ta fyzická bolest, prostě to do života patří.
Ale když začneš u sebe podporovat to kladné sebepojetí, nebudeš se trápit otázkami - proč se to stalo právě mě? Proč se to stalo mým blízkým? Budeš to přijímat s pokorou a vnitřní vyrovnaností. Vždyť člověk nemá sílu realitu změnit, pouze může změnit svůj přístup k dané věci.
Prostě, když se má člověk rád, neubližuje si.