Quote
smeska
Ahoj Reál, funguješ?
Už došlo na ten strom, tak je dole. Je tam tedˇ spousta světla. Budu chodit koukat, co by se tam dalo vysadit jiného
, znám se. I když nic nevymyslím. Tedˇto ještě naporcovat a uklidit. Ale jsem ráda, že je to vyřízené.
Energie nemám pořád víc než na půl dne, je to otravné, brzdí mě to ve věcech, co bych i chtěla. Taže zase spoustu vzdušných zámků ruším a padám zpět do reality
.
Potřebovala bych mluvit aspoň jednou s bývalým terapeutem, ale nechce se mi do toho investovat. Je totiž možné, že bych mu stejně neřekla co potřebuju a zamotalo se to ještě víc...nebo bych zjistila, že s ním potřebuju mluvit naopak ještě častěji, Tak mám trochu dilema, co s tou situací.
Přijdu si v tom rozhodnutí trochu zablokovaná./má to ještě víc rovin - některé skryté/.
Jinak jsem byla asi po roce podívat se v dílně, náhodou tam přišel starší chlápek, co se s ním dalo pokecat...to bylo dobré. Nějak potřebuju asi starší lidi se zkušeností...o které se dá i opřít
ten terapeut, no ... pokud ses na něj navázala, tak to není dobrý nápad ...
opírej se o sebe a staň se bezprostřední ... to je ta dobrá cesta, kdy se s lidmi budeš bavit a tak nějak bude ti lépe ...
tě pobavím ... ve středu jsem byla na kontrole na interně ... byla tam jak doktorka, ke které jsem chtěla být, tak doktor ... jasně, že debilka sestra Marcelka mě k doktorce nepustila a poslala mne k doktorovi ... on je užvaněný, znám ho deset let od doby, kdy dělal na LDN ... on, že to se mnou také umí probrat ... chechot ... tak se mnou probral covidovou zprávu, každou blbost, povídal o svém covidu, pak jsme žvanili o muflonovi se zlámanou nohou, kterou mu operoval a že je vypuštěný někde u nás, tak jsem ho ujistila, že mi ještě v kufru nepřistál, o medvědech, o všem možném ... mě tekly slzy od smíchu a pak prohlásil mezi kecičkami ... a já vám doporučím lázně, máte na ně nárok, já vám domyslím diagnózu ... ještě si skočíte k neurologovi s blokovanými zády a oteklými koleny a na měsíc to máte jasné ...
byla jsem totiž před tím u obvodní, jestli by mně nepíchla na únavu B12 a ona se jen otočila, přes rameno mi řekla, to máte po covidu a dál si cvakala SMS do telefonu ... no hlavně, že zinkasovala 700,- za štempl kvůliva řidičáku ...
ta návštěva u doktora skončila na papírku telefon a mejl ...
tak já na něho (roušku jsem měla, to jo) - mohu vás obejmout jako poděkování a dát vám pusinku, to už jsme byli na odchodu a on na mne ve dveřích sesterny - tak jdeme na to, zvolala - paní je se mnou na stejné vlně, sestra blbá čuměla jak péro, obejmul mě, já jeho, pohladkal mě po zádech, já mu vlepila do jeho pravého ouška mlaskanec, on mě bez roušky do pravého a bylo mi dobře ... on je taková nabíječka ... to objetí je vždycky moc příjemné ... objal mě i starý hospodský,, co nám vozí jídlo, já jeho také, když moc smutnil ...
lidé by se měli objímat (s manželem, co druhý den, i synovi někdy řeknu - to je, jako když mne obejme mědvěd) a měli by si také umět o něj říct ... nestydět se