Re: pro smesku

Ještě mě napadlo, že by se dala antihmota ve větším množství zjistit i jinak - zachycováním antineutrin...

Hm, jenže neutrina a antineutrina jsou velice plaché částice, které prakticky s ničím nereagují, na Zemi se staví obrovské velké komplexy k jejich zachytávání, tedy k zachytávání slunečních neutrin a taky těch ještě přicházejících z obrovské dálky mimo Sluneční soustavu...

Zachytíme jich jen málo, pač jich stále miliony a miliony procházejí našimi těly, dlaněmi, celou Zemí a s ničím nereagují a rychlostí světla letí hned dál pryč...

Jen několik málo z těch všech je něčím zachyceno, třeba některým z atomových jader v molekule vody, to se pak změní, či nějakým jádrem určitého prvku, ten se pak změní též na jiný, radioaktivní a tak poznáme, že jsme zachytili neutrino, ta se doslova loví a počítají po jednom, kolik jich bylo zachyceno atomovými jádry třeba v nádrži s vodou v podzemí, máme na to dnes fotonásobiče a detektory na přirozenou radioaktivitu těch změněných jader atomů, ovšem ojedinělá a změněná atomová jádra v jiný prvek, která zachytila neutrina, se stále stejně doslova "loví"...

Ta zachycená z velké dálky, galaktická např., se doslova počítají na prstech ruky či už možná obou, to teď přesně nevím a dostala i svá jména, ta byla zachycena v rozlehlém zařízení pod ledem Antarktidy...

Takže neutrina a třeba taky i jednou antineutrina, se na rozdíl třeba od záření zachytávají nejlépe někde hluboko pod zemí či pod ledem, kde je nejméně rušivé prostředí pro jejich zachytávání...

Má se za to, že za celý život se v našem těle zachytí tak jen jedno neutrino (pravděpodobně to že Slunce) a změní tak jedno atomové jádro v těle, přitom jich naším tělem procházejí stále milióny...
Tak netečná a plachá jsou neutrina i antineutrina...

_____________________________________________________________________________________________________________

Vitásek



Upraveno 7krát. Naposledy upravil Vitásek (18. 06. 2022 03:24).