Ještě mě napadlo, že radioaktivní prvky se samovolně rozpadají podle určitých pravidel...
Nestabilní prvky s nadbytkem neutronů v jádře se rozpadají tzv. beta - (mínus) radioaktivitou, to se jádro zbaví elektronu (e-) a antineutrina a jeden jeho neutron v jádře se změní v proton, pak se původní prvek změní v prvek o jedno atomové číslo vyšší...
Např. radioaktivní izotop zlata (a.č.79) se změní na jeden z izotopů Rtuti (a. č.80)...
Naopak radioaktivní prvky s nadbytkem protonů v jádře se rozpadají beta+ (plus) radioaktivitou, to se původní jádro naopak zbaví pozitronu (e+) a neutrina a změní se v prvek o jedno atomové číslo menší...
Např. radioaktivní izotop Bismutu (a.č.83) se změní na jedem z izotopů Olova ( a.č.82)...
Pak jsem tu už psal o alfa radioaktivitě, to se z původního jádra odštěpí jádro hélia 4 - tedy alfa částice a původní jádro ztratí dva protony a dva neutrony, tak se změní v prvek, který má o dvě a.č. méně, např. izotop Olova (82) se změní ve Rtuť (80)...
A pokud nejsou vzniklé izotopy prvků stabilní, tak se dle poločasu rozpadu rozpadají dál, jsou radioaktivní...
V kosmu existují jistěže ještě jiné způsoby přeměn jader prvků v jiné (i třeba ve Slunci a ve hvězdách během jejich aktivního života), to výše napsané ale pro vysvětlení stačí...
Na Zemi se to děje též při srážkách atomových jader v urychlovačích částic a v jaderných reaktorech...
Ke změně prvků v jiný je potřeba změnit samotné jádro atomů, na to ovšem nestačí běžné chemické reakce, kdy stavba jádra atomů zůstává nezměněna - při síle elektrické, která drží pospolu jednotlivé atomy a poutá tak jednotlivé atomy v molekuly a sloučeniny...
Proto se taky nikdy nemohlo podařit alchymistům vyrobit třeba zlato atp...
Ale objevili při chemických reakcích nové, do té doby neznámé prvky a sloučeniny, takže to nebylo zbytečné...
_____________________________________________________________________________________________________________
Vitásek