Quote
Habbakuk
Quote
králík
Quote
sakura
Len tak rozmyslam, uz na strednej som sa stretla s nazorom, ze clovek ktory nema rad sam seba, tak ho nemozu mat radi ani ostatni. Vtedy mi ten nazor myslim dost ublizil a nebola som schopna v obdobiach psychickeho prepadu verit svojim kamaratom, bola som presvedcena ze ma nikto nema rad, a tento nazor ma v tom utvrdzoval. Popravde sa aj dost cudujem, ze sa v tom obdobi niekto so mnou kamaratil, ked som od seba pravidelne odhanala ludi a aj napriek tomu vzdy sa tesili ked ma to preslo a bavili sa so mnou dalej. Dokonca sa nasli aj taki, ktori ma lubili. a taktiez vela kamaratiek/kamaratov som mala takych, ktori si neverili, mali problem s vlastnou sebahodnotou. A mala som ich velmi rada, niektori z nich su stale v mojom zivote.Tak ma to len tak napadlo, ze preco sa to tvrdi, prave clovek co s tym ma problem sa toho lahko chyta a ublizuje si tym nazorom este viac.
Ja sa momentalne mam velmi rada
a je to samozrejme aj uplne ina kvalita, ako ked ma ma rad niekto iny, clovek potom vyhladava aj ine prostredia a ludi a nie je tak zranitelny vonkajsimi vplyvmi. Ale tiez sa do toho neda nutit nasilu, proste to ku mne prislo.
Je pekne sa mat rad
kedysi som take nieco nepoznala, vdaka bohu za starnutie.
je bezva se nepodceňovat, i když třebas tělo už tak neslouží, prostě se mít ráda taková jaká jsem, radovat se ... a radost i rozdávat ...
pak přijde i radost, kterou dostaneš od druhých ... vzájemná radost ...
dostala jsem od přítele fotopozdrav z Mexika - Puebla, nádhera ... mám radost ...
Jung o Pueblo indiánech ...
Pueblo Indiáni mi řekli, že všichni Američané jsou pomatení, a byl jsem samozřejmě poněkud překvapen a zeptal jsem se jich, proč. Řekli: "Nuže oni říkají, že myslí ve svých hlavách. Žádný normální člověk nemyslí hlavou. My myslíme v srdci." Jsou právě asi v homérské době, kdy diaphragma - bránice (phren = mysl, duše) byla sídlem psychické aktivity. Znamená to psychickou lokalizací jiné, odlišné povahy. Naše pojetí vědomí předpokládá, že myšlenky jsou v naší nejctihodnější hlavě. Ale Pueblo Indiáni odvozují vědomí z intenzity cítění. Abstraktní myšlenka pro ně neexistuje. Protože Pueblo Indiáni jsou uctívači Slunce, zkoušel jsem na nich argument sv. Augustina. Řekl jsem jim, že Bůh není Slunce, ale ten, kdo stvořil Slunce. Nebyli s to to přijmout, protože nemohou jít za vjemy svých smyslů a za své city. Protože pro ně jsou vědomí a myšlenka lokalizovány v srdci. Na druhé straně pro nás jsou psychické aktivity ničím. Máme za to, že sny a fantazie jsou lokalizovány "hluboce pod" a proto jsou lidé, kteří hovoří o podvědomí, o věcech, které jsou pod vědomím.
zaujala mne ta
bránice...ono to totiž není od věci...stabilizační systém člověka, dýchání, plus fyzicky to s tělem dělá zajímavé věci/pohyb bránice/...už jenom takové zveracení a nebo první nádech - pud sebezáchovy...
nedávno se mi mihlo v životě...
ono, je taky ta myšlenka -
nejsme to, co myslíme, ale to co děláme ,
taky mi ted´jde do života a musím uznat, že má hlubokou pravdu...ptž člověk žije tím, co ve skutečnosti dělá...jasně, jsou za tím i ty /skryté/ myšlenky...myšlenkové pochody, ale někdy může být daleko skutečnější/pravdivější/ člověk, který něco dělá než,ten který myslí...
vztahuju to na sebe, ptž je pro mne mnohem snažší věci "vymyslet" než je žít...