Quote
smeska
Quote
smeska
Quote
Habbakuk
Quote
smeska
Habi, čtu, co píšeš
nevím, co napsat,
mám za sebou prospaný týden,
je neděle večer a nihilismus se stupňuje v představě toho, jak zvládnu další týden
nedělám si iluze...lidi mají v sobě světlo i stín,
nějakým způsobem potřebují /jeme/ konfrontaci s obojím...
většina lidí za normálních okolností drží své stíny na uzdě...kritické situace lidem/divákům,čtenářům/ pomáhají popasovat se i se zlem...ve skutečnosti by ale většina nešla do extrémů /i když to se mění v závislosti na podmínkách - války, přežití/
těžko říct, kde je pravda...
asi spíš buďme šťastní, že to/tu hrůzu/ nemusíme žít...
... když to nežijeme reálně, servírují nám to "vyrtuálně" ... jak je osvobozující si říci: "Ještě, že se to neděje mně."
Je na tom něco fascinujícího a fascinace vzniká, když něco zapůsobí na nevědomí.
jj. nejsilnější emoce lidi zaujmou...
lidi potřebují emoce...
myslím, že to "zaujetí", se v člověku"děje samo"...že je to v něm tak uzpůsobeno i biologicky/i dědičně zakódováno/...pro přežití?
ano, někdy je fajn říct si - ještě, že se to neděje mně...ale i ta hranice může být dost tenká, nakonec...
předpokládáme známost situací, dějů, ale neuvědomujeme si většinou, že ve skutečnosti může být i všechno jinak...
nevím
al čl. se nemůže pořád bát nebo pořád předpokládat, že se něco stane...je to vyčerpávající...
a tak je někdy lepší mít věci v nevědomí,
ptž mít toho hodně zvědoměného může a) bud´člověka připravit k aktitivitě
b)nebo zničit
Lidé žijící v přírodě bez moderní civilizace a zvířata ve volné přírodě musí být vždy ostražití - to aby přežili a neskončili mrtví a nebo u někoho ,,na pekáči" v jeho jídelníčku...
Člověk se zkrátka v této společnosti nemůže úplně od všeho odstřihnout, měl by ovšem vědět, co už je u něj jaksi přes čáru...
Ale úplně se tomu nelze vyhýbat...
Bez stresu se nedá žít, je to obranný mechanismus a bez něj by člověk nepřežil, toto (emoce) je uložené ve vývojově nejstarší části mozku, měli to už i plazi strašně dávno...
Na druhou stranu stres může člověka i zabít, tak to je...
Člověk a stres je zajímavá knížka...
Pro příklad :
v Japonsku jsou často zaměstnanci hodně loajální vůči zaměstnavatelům, nechají si líbit téměř vše, Evropan by si to líbit zkrátka nenechal...
Např. japonský dělník dělal v továrně na sójovou omáčku a došlo to tak daleko, že nakonec dělal v továrně přes 18 hodin denně, tedy většinu času - a za stále stejný plat, pač se bál o práci a o svoji ekonomickou existenci, měl rodinu a dvě děti...
A nakonec to dopadlo tak, že spáchal tzv. karoši, tedy sebevraždu, pač už to zkrátka nevydržel...
Toto došlo kdysi v Japonsku tak daleko, že se tímto byla nucena zabývat jejich vláda a parlament...
_____________________________________________________________________________________________________________
Vitásek
Upraveno 1krát. Naposledy upravil Vitásek (21. 04. 2024 21:33).