Re: sen

Quote
empe

Quote
empe

Quote
empe

Quote
smeska
nějaké těžké sny...utíkala jsem před nějakými divnostmi
pak jsem zase těžce šla do schodů, kam všichni vyšli lehce,/na nějaké výstavě /
navíc jsem s tím místem měla spojené vzpomínky a musela jsem opravovat napojení schodiště pro člověka, co tam bydlel...
navíc to bylo místo z toho snu, odkud jsem utíkala...prostě samé drama
v jednu chvíli jsem šplhala nahoru po kovové konstrukci, abych vzápětí uvažovala, jestli se mohu spustit rychle po sušáku požárních hadic...
někdo mne nutil pít nějaké hnusné léky, které jsem nechtěla, prala jsem se s nějakým šíleným lékařem, co mne chtěl zabít...no děs
velká část toho se odehrávala na pomezí toho bytu /který byl součástí výstavy/ ,
jinak se některé věci odehrávaly v přízemí a některé v patře
při útěku jsem kličkovala mezi vysokými úzkými domy,měly vlastně neskutečné barby, jako by člověk běžel spíš v obraze nebo kulise než v reélném světě -domy do oranžova a barva ovzduší/ulic hnědá...
ta kovová konstrukce byla v koutě, nebyl z ní druhý východ, ale nějak jsem doufala, že pronásledující ten kout přeběhnou, přehlédnou,
paradoxně odtantud bylo vidět na dřevěný vrata, jako bývají v průjezdech, s malými vrátky...vycházely odtamtud děti, tři z nich mne uviděly...ale neměla jsem pocit, že by mne prozradily...spíš mi ukazovaly na nějaké auto stojící u cesty za vraty, kam jsem se mohla schovat nebo ujet...bylo to nějaké historické se sklápěcí střechou a duší vzadu na kapotě...dalo se tam dopře skrýt pod nějakou plachtu...vypadalo to, že mne budou chránit...
a právě proto jsem se chtěla spustit po tom sušáku...po hadicích, Ve skutečnosti mělten sušák takové trojuhelníky a na ty se ty hadice zavěšovaly, je měla jsem představu, že když se za ně chytím, tak mne dopraví dolu tím, že se vytáhne podobně jako třeba roleta nebo svinovací metr.
ten doktor byl taky dost šílený...zčásti jsem se ubránila a zranila ho jeho "vlastní zbraní"

spíš to bylo takové divné i v tom,že jsem se někde cítila bezpečně a najednou se tam objevilo nějaké nepředvídatelné nebezpečí, které přišlo spolu s lidmi...jako by všichni ti lidi věděli o co jde a proč to dělají a mě jediné to nebylo jasné a hlavně to podle mne odporovalo dohodnutým podmínkám...jako by to bylo něco, na co nikdo předem neupozornil...

Pane jo, Ty řádíš ve snech.
Bylo toho moc na Tebe, viď, v tom snu.
Utíkala jsi před něčím, nevím čím, ale měla jsi vymyšlený postup jak utéci a děti pomáhaly, to je důležité.
Bylo to jako v nějakém akčním filmu, kdy se zdá, že uniknout už není nijak možné a přesto se najde cesta, která zachrání.
Ta vrata s malými dvířky, to mi připomnělo můj děsný sen, kdy jsem prchala před příšerou, která nebyla z tohoto světa, až jsem dorazila k těm vratům v jeskyni a ona za mnou, tak tam byla ta malá dvířka, kterými jsem prošla a za nimi klaun, ale měl asi 4 metry, takže z bláta do louže.
Šílený doktor, který by měl pomáhat a přitom Tě ohrožuje na životě, je asi takový rozpor v Tvém myšlení a je moc dobře, že jsi mu to oplatila "jeho" vlastní zbraní a patrně o tom víš, si myslím.
Píšu, co mě zrovna napadne a ve skutečnosti nevím, jak to u Tebe je .

Myslím si, že ten rozpor ( a i ten klaun ) je vyvolán absurditou světa, ale je potřeba ji přijmout a hrát si

Tou absurditou světa myslím skutečnost, že člověk např. své vlastní myšlenky přisuzuje druhým. To myslím všeobecně.