I-ťing: (Kniha proměn)
„I-ťing“ (2.tis. př. Kr.) patří mezi nejstarší knihy světového písemnictví. Téměř vše, co z čínského myšlení známe, nějak ovlivnila.
„I“ značí v čínštině chameleóna (symbol změny), „ting“ pojednání, proto tedy „Kniha proměn“. Jedinečný obsah tvoří 64 hexagramů (šestičar), odvozený od 8 trigramů. Základem těchto grafických symbolů jsou čáry: plná (jang) a přerušená (jin). Čáry značí doplňující se energie. Jsou protichůdné, ale neoddělitelné - jako ženství a mužství, noc a den, země a nebe, ano-ne apod. Hexagramy vyjadřují souhrn lidských i kosmických situací pojímaných jako trvalý pohyb. Postupně byly hexagramy opatřeny vysvětlivkami, komentáři a průvodními texty. Jejich autorem byl KONFUCIUS. Studiu „I-ťingu“ věnoval závěr svého života. Napsal několik přepracování a komentářů, které přispěly k porozumění knihy.
„I-ťing“ je nazývána věšteckou knihou, lze podle ní usuzovat na vývoj situace. Odpověď je vždy spojena s obsahem nějakého z hexagramů. Bohatství věštby se odvíjí od proměny symbolu. Na otázku odpovídají hexagramy stylem: „Ano, ale... nebo...“ Kniha je pomocníkem, rádcem, který poodhalí, co je v nás zasuto. Umožní promluvit našemu podvědomí.
„I-ťing“ ztělesňuje odlišnost čínského myšlení od evropského. To, čemu říkáme věda (včetně filosofie), je převážně založeno na principu kauzality (příčinnosti) a obecné nutnosti čili zákonitosti. Ponecháme-li věci přírodě, ukáže se, že průběh dějů odpovídá přesně příslušným zákonům spíše jen výjimečně a že proces většinou nějak ruší takzvaná náhoda.
Čínský duch se orientuje převážně právě na onen nahodilý aspekt situace, na tzv. koincidence (případky). Evropskou vědou uctívaná kauzalita (příčinnost) zůstává stranou pozornosti. Pozorovaný okamžik se v čínském myšlení jeví spíše jako souhra náhod nežli jasně vymezený výsledek procesu, řetězce příčin. Zatímco západní věda pečlivě třídí, klasifikuje, izoluje, čínská mysl vyjadřuje obraz okamžiku, a to až po nejmenší detail. Proto se předpokládá, že „náhodně“ vybraný hexagram podle knihy „I-ťing“ ztělesňuje ono zázračné zauzlení života a světa - právě teď a nyní. Principem čínského myšlení není kauzalita, obecný „objekt“ a substance, nýbrž: 1. Trvalá přeměna, která harmonizuje krajnosti; 2. Souběžnost (synchronicita) věcí, dějů, světa a nás; 3. Analogie (podobnost, zástupnost); 4. Obrazotvornost (detail a celek nelze oddělit).
Tyto aspekty dnes znovu objevuje západní kultura. Kniha vzbudila proto po svém překladu (Richard Wilhelm) ve 20. století mimořádný zájem např. u myslitele Carla Gustava Junga či později u fyzika Fritjofa Capry.
(Z knihy: Základy společenských věd III. - Filosofie - Etika)
Richard Wilhelm: K překladu knihy I-ťing
Když se po čínské revoluci (v roce 1911) stal Tsiangtau místem pobytu řady nejvýznamnějších čínských učenců staré školy, seznámil jsem se s jedním z nich jménem Lau Nai Süan, který mi poprvé zpřístupnil tajemství Knihy proměn. Společně jsme se dali do práce. Vysvětloval mi text čínsky a já jsem si dělal poznámky. Pak jsem si pro sebe přeložil text do němčiny. Potom jsem svůj německý text přeložil bez čínské Knihy proměn zpátky do čínštiny a Lau Nai Süan porovnával, jestli jsem ve všech bodech vystihl to pravé. Pak byl německý text ještě stylisticky tříben a probírán v jednotlivostech. Takovým způsobem jsem jej přepracoval ještě třikrát až čtyřikrát a připojil nejdůležitější vysvětlení. Tak překlad narůstal. Dokončen byl - po deseti letech práce - podle následujících zásad, jejich znalost by četbu mohla podstatně ulehčit:
Překlad textu je podán co možná krátce a zhuštěně, aby zprostředkoval archaický dojem, kterým působí čínská předloha.
Aby se proniknutí do díla usnadnilo i neodborníkovi, je nejdříve v první knize uveden text 64 znamení s věcným vysvětlením. Je dobré pročíst se nejprve touto částí k myšlenkám, které obsahuje, aniž by se člověk nechal rušit světem forem a obrazů. Sledujte např. Tvoření v jeho postupném rozvoji, vykresleném mistrovskou rukou v prvním hexagramu, a napoprvé se smiřte s tím, že se tu prostě objevují draci. Tímto způsobem lze získat představu o tom, co je čínská životní moudrost schopna říci o různých životních situacích.
Ve druhé knize následují vysvětlení, proč to tak všechno je. Je zde shromážděn nejdůležitější materiál k pochopení struktury znamení, ale předloženo je pouze to absolutně nezbytné, a pokud to bylo možné, jen nejstarší texty, jak jsou sepsány v dodatcích, tzv. Deseti křídlech. Křídla byla podle možností kvůli snazší přehlednosti rozdělena do textu; jejich věcné údaje byly použity již v komentářích v prvním díle. Jestliže tedy chceme proniknout do hlubin vědění Knihy proměn, jsou nepostradatelné druhá a třetí kniha (třetí včetně komentářů). Na druhé straně by se vnímavost evropského čtenáře neměla přetěžovat přílišným množstvím nezvyklého najednou. Jedno mohu pronést jako pevné přesvědčení, že totiž každý, kdo si povahu Knihy proměn skutečně osvojí, bude obohacen zkušeností a opravdovým pochopením života.
Richard Wilhelm (1923)
(Z knihy: I-ťing - Richard Wilhelm - str. 23-24)
Předmluva C. G. Junga ke Knize proměn (I-ťing)
(slovo překladatele Oldřicha Krále)
I-ťing - Klasická kniha proměn