Quote
králík
první kíčátka nepřežila ...kačena (půjde na pekáč) prostě je zasedla a ke žrádlu a pití nevedla ... dali jsme ji klasicky do ohrady ...další jo ...do ohrádky je už nedáváme ... jedou na přírodno (naštěstí slepice a kačeny ostatní nejsou agresivní ... jenže se nalítám, abych to dokrmila a nažrali se, než naletí slípky a kačányové ... ta jedna je u devíti ... ta horní v druhém lóžišti je tříkačániová ... ta třetí je ječtě ve vězení na žlabu ... šrot pití mají ... má jich šest a dolíhává dvě další ... syn je v prdeli (sice večer přijede, ale jen kv§liva nabíjení přístrojů) ... tak do pondělka musím vydržet ... ještě dvě by asi mohli vylíhnout ...
synátor je na mrtvici ... strojnící se hodili marod, moc práce ... tak dělá strojníka, zároveň vedoucího technika a nejvyššího přes automatizaci a její nastavování a dalšího technika, co odjel ... fakt za ty prachy přímo pracovní odměna ...
ano se nedivím, že dvěma, co odešli z firmy, už hráblo směrem k sebevraždám ...
dál nechci komentovat ...
a nějaké psychoinvalidní poťápliny a poťáplinové se budou vychechtávat ... kůrvy zasrané příživnické ...
víš, ono ,chápu,že jsi naštvaná na konkrétní lidi,kteří se nějakým(nepěkným) způsobem k Tobě chovají,
na druhé straně znám pár lidí, co jsou ID a dělat fakt nemohou a vím, o čem to je.Jednak prostě pro ně není vhodný stres a jednak ne všechny podmínky a jednak i fyzická námaha kolikrát spustí nějaké mechanismy směrem k horšímu stavu,kolikrát stačí i změna počasí. navíc na trhu není moc nabídka takové práce nebo práce na kratší úvazek a pomalejší tempo, navíc i když je, tak hrozí,že pokud se čl.nechá oficiálně zaměstnat, tak o důchod přijde. Což je paradoxní, prtž.si jako id nevydělá tolik, aby to prostě stačilo na živobytí a bez id nebo s jiným stupněm zase má stejně tolik zdravt. potíží, že fungovat v dnešní době je pro mnohé na hraně života i smrti. Myslím si,že zrovna takový Richard by dělal,kdyby mohl a kdyby prostě k němu byli zaměstn.slušní. Pokud dělá podle svých možností a když má potíže, tak mu někdo nevyplatí peníze za to co udělal, tak je to silně demotivační a pro toho člověka zoufalé.(ono i pro zdravého...jenže ten má většinou trochu větší lokty).
Já mám třeba dilema někam chodit,ptž.když jsem ok, tak chvíli můžu, ale pak se mi to přehoupne den ze dne, stačí nějaký průšvih doma nebo jen pms a ms a už tím, že přeruším ten rytmus a to,že ty lidi nevidím denně ,mě šoupne do takových pocitů viny a napětí,že je pro mne čím dál tím horší se znovu nastartovat a jít vůbec něco dělat.ptž,.se špatně lidem vysvětluje, že to není stejné, jako když pokračuješ prostě dál v nějaké činnosti, ale že se k tomu prostě váže tolik stresu jako v případě jiných lidí,když jsou prvně někam do neznáma. že je to prostě zase"rozkoukávání". na to prostě není nikdo v dnešním(a ani jiný dřívějším) světě zvědavý. A není to tak, že si na to člověk zvykne, je to o tom, že to zažívá zas a znova jako poprvé a ta schopnost,pracovní schopnost,disciplína,motivace atd. se postupně zhoršuje. Pamatuju si, jak jsem prostě dokázala dělat, jak mě to bavilo a nebyla jsem flákač a jak to prostě nejde. Tohle není pro žádného člověka příjemné.Ona práce dává lidem určitou hodnotu a pocit důležitosti a schopnosti a když tohle v životě chybí, tak je to docela průser, ptž. to znamená dost velké vyloučení ze života společnosti a dalších možností. Taky to zužuje okruh lidí s kterými se čl. stýká, může stýkat. S kým je podobný. Je to ubíjející "nepatřít" nikam. A lidi, co k tomu nemají rodinu a nemají tam z vnějšku ten tlak na nějaké nutné fungování (nutnost postarat se o jiné) a nemají ani tu podporu té rodiny, to mají nějakým způsobem těžší v tom, že se musí motivovat a dávat věcem smysl samy a to je pro psch. nem. čl. kolikrát těžké. Ono i pro zdravého, stačí,když odejde do důchodu,tak kolikrát to čl.hejbne s životem hodně.
Ty to znáš z té stránky, kdy jako dříč se zapřeš a jedeš a někde tu energii schrastíš a dobiješ se, třeba si i vyděláš, nějak v té realitě dokážeš fungovat. I když jsi vyplivaná. Ale jak píšeš o klukovi,že tam z toho dvou lidem hráblo...tak o tom to je. Těm lidem(některým), na Helpu, už hráblo...z nejspíš daleko menší zátěže. Je to i o tom, že mají jiný způsob života,uvažování, možností řešit svoje potíže než Ty. Prostě i kdybys měla nastokrát pravdu v tom, jak to obecně funguje a jak to má být správně, tak v mnoha individuálních případech to prostě nesedí. Ne každý to může vzít než racionálně. Jsou tam prostě individuální příběhy.
Pro mne celkově to na Helpu není na nějakou otevřenost a řešení potíží a myslím, že ani pro jiné. Psát nějaké osobní věci na sklo,když se může objevit jakákoliv reakce. Navíc myslím, že prostě i když ty věci s lidmi myslíš dobře, tak jim je prostě nlze nutit proti jejich vůli a proti jejich momentální zralosti. Můžeš mít stokrát dobrý úmysl, prostě to nezafunguje. když ti lidé nejsou nakloněni přátelsky, tak nemohou přijímatrady nebo názory. Je to jedno, jestli je někdo jiný manipuluje...když to neprohlédnou.Navíc- i ten ,kdo eventuelně manipuluje s lidmi, může nakonec v některých konkrétních případech pomost. Prtž. ten vztah mezi těmi dvěmi je jiný. I když navenek to může vůči Tobě(mě) přijít jako urážlivé chování(nebo nepochopitelné),tak oni jsou v tom spokojeni.
Pak je tam ta věc vztahů. je spousta psychických potíží, které nedovolí mít tomu člověku vztah. Nemusí mít na to sílu,může to být stresové, spouštět nějaká schémata, vzláštˇkdyž je čl.nestabilní. To není o tom - najdi si někoho, budeš se mít o koho starat a ubydou ti starosti,(=vyléčíš se). Myslím, že lidi, co chodí na Help prostě ví,jak to se sebou mají a že je těžké najít někoho kompatibilního a věřím tomu, že je to i mrzí, ale musí se s tím nějak naučit žít a určitě jim není příjemná rada - najdi si někoho. Kdyby mohli(vnitřně), tak by to už udělali.
