Evelí, moc mě mrzí nemoc babičky, ale dnes už mějí těmto lidem pomoci proti fyzické bolesti, aspoň si to myslím. Proti psychické bolesti, asi ne.
Jsem ráda, že jsem tě naštvala, je to stenická reakce a za každou takovou reakci budu ráda, protože ukazuje na to, že nejsi úplně velmi depresivní.
My jsme dali naše do nemocnice, protože fyzická a psychická zátěž byla už neúnosná. Dobře si to uvědomuju. Také si uvědomuju, že infuze bychom mu dávat nemohli. Má i cévku, to také, jak bychom zajišťovali výměnu. Úplně se změnil ale v nemocnici, nevolá po dvou minutách, tak na nás hleděl, když jsme tam byli, i ty dekubity u nás ještě neměl, jen se strašně zhoršil za ten týden, co jsem tam byla já a co šel do nemocnice.
Jestli on si nemyslí, že jsme ho odložili tam umřít? Že umře kvůli tomu? U nás, že by ještě poroučel a žil? Že se tak zhoršil v nemocnici?
Jestli si to myslí, to mě žere. Já si jen uvědomuju, že jsme udělali dobře, že jsme je dali oba do nemocnice, sestra tam nechtěla dát mamku a ta mu pomáhá. Selhali - neumře doma, jak si přál, jak bral DD jako něco nejhoršího na světě. Je toho prostě moc.