Re: ako byt mudra
| 20. 06. 2011 21:46 |
Quote
richard
Quote
richard
Quote
richard
Quote
Damika
no já nevím
nám se doma do partnerú nikdo nestaral, ať sme já, nebo sourozenci přivedli kohokoliv, byl přijat a dál to bylo na nás, co bude, nebo i nebude
s tím přenosem nevím ,co myslíš, navíc těm psychi formulacím o projikování nerozumím, snad víc polopatě...
a ty jakoby samozřejmé situace - to už je úskalí intenetu, že člověk to nedokáže popsat, jako v reálu, neví, neviděl, múže si jenom domýšlet
ale když jsou ty situace opravdu tak jasné a malicherní a mně dokáží udivit, jsem tomu ráda, protože to znamená, že mně asi ještě pořád ten život zajímá
obyčejný život
jo, mám za sebou po dlouhé době super víkend, tak jsem kompenzovaná
polopotě?
no prostě v kontrastu k tomu jak někdy "cynicky" vystupuješ na mě působíš často dost naivně. Myslím, že tu naivitu si asi příliš neuvědomuješ a ten cynismus je naopak vědomě vymezenou "pózou". Nedokážu přesně odhadnout nakolik si tyto polohy uvědomuješ a nahlížíš je, ani nakolik jsou strojené (póza) a nakolik autentické.
nám se doma do partnerú nikdo nestaral, ať sme já, nebo sourozenci přivedli kohokoliv, byl přijat a dál to bylo na nás
a přenosem myslím to, že mi poslední dobou v mnohém připomínáš vlastní matku, resp. její vlastnosti, které na mě nepůsobí právě nejlíp
věta, kterou jsem zatučnil jakoby jí samotné z pusy vyletěla..............resp. okázalá svobodomyslnost a tolerance, která je ovšem značně omezena jejím pojetím těchto pojmů /tolerance, svobodomyslnost/
u vás to velkorysé "kohokoliv" zcela jasně popírá případ vašeho otce, který vítán rozhodně nebyl (tak u mojí matky její okázalou svobodomyslnost a toleranci ohraničuje spousta předsudků a iracionálního strachu)........ale to jsem postavil do extrému s vědomím toho, že otec samozřejmě není partnerem ani tvůj ani tvých sester............
ale jde o to, že svobodomyslnost a tolerance je spíše odrazem subjektivní akceptace určitých hodnot a tím také také lidí, kteří jsou s nimi ztotožnění........čím okázalejší svobodomyslnost je, tím je v podstatě omezenější
jinak působíš opravdu dost nabitě energií........ať žije kompenzace
ale když jsou ty situace opravdu tak jasné a malicherní a mně dokáží udivit, jsem tomu ráda
nemám však pocit, že bys byla podobně tolerantní k tomuto typu prožívání, které je např. patrné také u Sonky........
a myslím, že je to tím, že u sebe to máš zpracované do přijatelné podoby tzn. svou vlastní naivitu máš reinterpretovánu do postoje " protože to znamená, že mně asi ještě pořád ten život zajímá", tímto (pochopitelným) obranným mechanismem vytěsníš skutečnost, která je v reinterpretovaném postoji zkreslena a následně jí v pravé podobě spatřuješ (projikuješ) na Sone v pravé podobě naivity a patosu.
Vysvětluji dost polopatě?
já pamatuju ty léta s PTSD, kdy mné nezajímalo nic
nic a nikdo
v rozmezí 14 až 18 let, v rozpuku mládí já nevnímala nic, emoční pustatina, nicota, jenom vědomí , že mi vzali múj život
jo, jsem ráda že mně zaujme alespoň něco a jestli je to naivita, obrana, nebo já nevím co je mi, úpřimně jedno
ráda bych se vyvarovala toho, abych pitvala každé své uprdnutí z pohledu Ega a já a bytí a archetypú a já nevím čeho ještě
ale uvědomuju si, že ráda kritizuju druhé a sama kritiku nesu strašně těžce, to jo
Promiňte, ale pouze registrovaní uživatelé smí přispívat do tohoto diskusního fóra.