Re: ako byt mudra

Quote
richard

Quote
richard

Quote
richard

Quote
Damika

Quote
richard

Quote
richard

Quote
richard

Quote
Damika
no já nevím

nám se doma do partnerú nikdo nestaral, ať sme já, nebo sourozenci přivedli kohokoliv, byl přijat a dál to bylo na nás, co bude, nebo i nebude

s tím přenosem nevím ,co myslíš, navíc těm psychi formulacím o projikování nerozumím, snad víc polopatě...

a ty jakoby samozřejmé situace - to už je úskalí intenetu, že člověk to nedokáže popsat, jako v reálu, neví, neviděl, múže si jenom domýšlet

ale když jsou ty situace opravdu tak jasné a malicherní a mně dokáží udivit, jsem tomu ráda, protože to znamená, že mně asi ještě pořád ten život zajímá
obyčejný život

jo, mám za sebou po dlouhé době super víkend, tak jsem kompenzovaná

polopotě?
no prostě v kontrastu k tomu jak někdy "cynicky" vystupuješ na mě působíš často dost naivně. Myslím, že tu naivitu si asi příliš neuvědomuješ a ten cynismus je naopak vědomě vymezenou "pózou". Nedokážu přesně odhadnout nakolik si tyto polohy uvědomuješ a nahlížíš je, ani nakolik jsou strojené (póza) a nakolik autentické.

nám se doma do partnerú nikdo nestaral, ať sme já, nebo sourozenci přivedli kohokoliv, byl přijat a dál to bylo na nás

a přenosem myslím to, že mi poslední dobou v mnohém připomínáš vlastní matku, resp. její vlastnosti, které na mě nepůsobí právě nejlíp

věta, kterou jsem zatučnil jakoby jí samotné z pusy vyletěla..............resp. okázalá svobodomyslnost a tolerance, která je ovšem značně omezena jejím pojetím těchto pojmů /tolerance, svobodomyslnost/
u vás to velkorysé "kohokoliv" zcela jasně popírá případ vašeho otce, který vítán rozhodně nebyl (tak u mojí matky její okázalou svobodomyslnost a toleranci ohraničuje spousta předsudků a iracionálního strachu)........ale to jsem postavil do extrému s vědomím toho, že otec samozřejmě není partnerem ani tvůj ani tvých sester............
ale jde o to, že svobodomyslnost a tolerance je spíše odrazem subjektivní akceptace určitých hodnot a tím také také lidí, kteří jsou s nimi ztotožnění........čím okázalejší svobodomyslnost je, tím je v podstatě omezenější

jinak působíš opravdu dost nabitě energií........ať žije kompenzace

ale když jsou ty situace opravdu tak jasné a malicherní a mně dokáží udivit, jsem tomu ráda

nemám však pocit, že bys byla podobně tolerantní k tomuto typu prožívání, které je např. patrné také u Sonky........

a myslím, že je to tím, že u sebe to máš zpracované do přijatelné podoby tzn. svou vlastní naivitu máš reinterpretovánu do postoje " protože to znamená, že mně asi ještě pořád ten život zajímá", tímto (pochopitelným) obranným mechanismem vytěsníš skutečnost, která je v reinterpretovaném postoji zkreslena a následně jí v pravé podobě spatřuješ (projikuješ) na Sone v pravé podobě naivity a patosu.
Vysvětluji dost polopatě?

já pamatuju ty léta s PTSD, kdy mné nezajímalo nic
nic a nikdo
v rozmezí 14 až 18 let, v rozpuku mládí já nevnímala nic, emoční pustatina, nicota, jenom vědomí , že mi vzali múj život
jo, jsem ráda že mně zaujme alespoň něco a jestli je to naivita, obrana, nebo já nevím co je mi, úpřimně jedno
ráda bych se vyvarovala toho, abych pitvala každé své uprdnutí z pohledu Ega a já a bytí a archetypú a já nevím čeho ještě

ale uvědomuju si, že ráda kritizuju druhé a sama kritiku nesu strašně těžce, to jo

Damika, já tě k žádné sebeanalýze nevyzývám, ani po tobě nechci pitvu tvého vlastního jednání......
....o to všechno se snažím já, protože mě baví analyzovat a následně nahlížet své vlastní pocity, které na mě působí a to, ať už vycházejí z jednání jiných nebo mého vlastního...
snažím se chápat, protože mám naivitu spojenou s určitou mírou hlouposti, která na mě nepůsobí příliš dobře a to, ať už z vlastního jednání nebo z jednání jiných. Já se k tobě nevztahuji jako terapeut k pacientovi, kterého bych chtěl pro jeho vlastní dobro rozebírat a přivést ho k pochopení a náhledu, ani jako vychovatel, který ti předkládá "co je dobře a co špatně" , v tomto případě jsem se k tobě vztáhl v reakci na tvou kritiku Sonina jednání a z toho hlediska jsem podrobil analýze i Tvé vlastní projevy, analýze, která může být samozřejmě mimo, avšak vycházím z přesvědčení, že pokud sama sobě toleruješ kritiku jiných, opravňuješ tím jiné, aby kritizovali také tebe, byť tuto kritiku možná opravdu těžce snášíš. Mé pokusy o analýzu tvého jednání tedy nezávisí na tvé spolupráci se mnou.
Mimochodem touto větou jakobych slyšel opravdu vlastní matku.......ráda bych se vyvarovala toho, abych pitvala každé své uprdnutí z pohledu Ega a já a bytí a archetypú a já nevím čeho ještě
........přitom ona dokáže kritizovat jiné a analyzovat "prdy" jiných zcela bez milosti (v duchu výroku "pravda a spravedlnost ano, ale nesmí se týkat nás), nehledě na to, že její kritika není konstruktivní, pouze si tímto sama dodává pocit hodnoty. Někdo to tak má, svůj vlastní pocit hodnoty si vytváří tím, že jej vymezuje v opaku negativních vlastností jiných. Mně se tato strategie trochu příčí a přijde mi malinko ubohá, tím netvrdím, že jí užíváš i ty. Matka se v reakci na moje otevřené analýzy její osobnosti uráží, nevím jak to máš ty

já pamatuju ty léta s PTSD, kdy mné nezajímalo nic
nic a nikdo
v rozmezí 14 až 18 let, v rozpuku mládí já nevnímala nic, emoční pustatina, nicota, jenom vědomí , že mi vzali múj život
jo, jsem ráda že mně zaujme alespoň něco a jestli je to naivita, obrana, nebo já nevím co je mi, úpřimně jedno
ráda bych se vyvarovala toho, abych pitvala každé své uprdnutí z pohledu Ega a já a bytí a archetypú a já nevím čeho ještě

PTSD - tím myslíš asi posttraumatický stresový syndrom........no.......já tě snad chápu a nic Ti nezazlívám, jen dodávám, že pokud budeš kritizovat jiné a to ještě zcela nekonstruktivně jen jako projikování vlastních pocitů na ně, můžeš očekávat také kritiku z jejich strany, tak jako já zase považuji za zcela legitimní, že někdo zamíří kritiku proti mně.......přestože vím, že mě nekonstruktivní kritika resp. pouhý primitvní útok na mou osobnost, dokáže velmi popudit, zvláště, když nejsem ve své kůži - každý však může zaútočit, ovšem měl by si být vědom, že tímto objekt svého útoku opravňuje k přiměřené sebeobraně, jejiž důsledky by měl nést, byť mohou být i závažné........

moje matka se v reakci na mou analytickou otevřenost buď uráží nebo se jí snaží nepřímo znehodnotit podobným způsobem jako asi ty
ráda bych se vyvarovala toho, abych pitvala každé své uprdnutí z pohledu Ega a já a bytí a archetypú a já nevím čeho ještě[/i]

pak vytáhne různé klišé a prázdné fráze, aby se v závěru odvolala na svůj údajně schopný selský rozum a je konec
nakonec mi naznačí, abych už šel, aby mě následně "potrestala" na zástupném problému
já jí většinou podroboval analýze, když začala v mých očích až nesoudně plácat a kritizovat jiné, třeba lidi z druhé strany rodiny, ke kterým mám osobní vztah........např. babičku nebo dědu, resp. rodiče ze strany otce........tohle jsem vnímal osobně, takže jsem jí musel trochu chladit

což matka nese velmi velmi těžce........kritiku snáší velmi těžce, resp. není si schopná připustit téměř žádnou zodpovědnost za problém, veškerou vinu má tendenci přehazovat na jiné