Quote
rian
Zatažené ráno,
presso Lavazza d Oro,Maressi,
Wawell Pralines a Metal Gottic Ballads.
Ale relax,klid a pohoda nepřichází.
Hlavou mi bloudí vzpomínky,při kterých
to nejde.Neumím je teď zahnat nebo nahradit
příjemnějšími.
V děcáku pro mne zpočátku každý měsíc
přijel táta a vzal mne na den dva.Pamatuju,
jak jsem nedokázal pochopit,proč mne pak
vracel zpátky,vyváděl jsem a brečel.Pak,
když mi byly už tři,čtyři roky,jsem ztvrdl tak,
že už mi bylo ůplně jedno,jestli přijede nebo ne,
jestli mne vrátí nebo ne.Stejně mne vždy šoupl
k babině a nebyl se mnou.Pak jsem s ním už
ani nechtěl jezdit.Nikdy poto jsem si k němu
cestu nenašel.Když zemřel,na pohřbu jsem tupě
zíral na rakev s ním a necítil absolutně nic.
Lidi brečeli,farář mluvil a já myslel na to,kdy to skončí
a vypadnu odtud.
Tak takové věci se mi honí hlavou...
Vianočné obdobie je aj dosť deprimujúce obdobie pre ľudí, ktorí majú negatìvne spomienky na svoje detstvo.
Je mi to ľúto, že si to mal takto.
U nás sú to prvé Vianoce bez mamky.
Hoci ona posledné tri roky svojho života nevnímala okolie,
ani sviatky...hm
Na negatívne myšlienky jedine hudba, spánok, les, chutné jedlo...a zamerať sa na prítomnosť...tu a teraz....