Jj, vypadá to tak, no možná ne jen jako žena ale obecně jako člověk. Protože ten muž tam byl v tom celém asi to jediné nestresující, i když mě tam vlastně zdržel že tam mám být. Napadlo mě nejdřív že by to mohl byt můj vlastní animus. Ale proč dává radu která je mi vlastně k ničemu a vyvolá ještě větší stres z vlastní bezradnosti. Možná i to je vodítko kam sen míří, k tomu vrátit se k sobě.
Ještě jak to tu píšu tak mě napadla otázka proč Anglie, ve které jsem nikdy nebyla ani jsem to neplánovala. Jediná spojitost pro mě je taková, že tam kdysi odjela moje příbuzná v psychóze "plnit poslání". To mi do toho teda moc jasno nevnáší, ale nejspíš to s tím souvisí. Asi si nakonec pořídím tu Jungovu knihu o symbolech.
