Další noční můra, živé sny

Před pár dny se mi zdálo, že mě něco černého táhlo dolů, snad do pekla.
Probudila jsem se z toho snu a koukám, že ležím na betonové dvojposteli... aha, tak to je asi zase sen. Tak znovu.
Probudím se znovu, tentokrát v naší ložnici, vedle mě spící muž, vše vypadá ok. Tak si říkám, že mu zkusím říct o tom, že mám halucinace a že na to asi budu potřebovat prášky. Promluvím na něj tiše a on nic, nereaguje, spí dál.
Tak to zkouším znovu a zase nic.
Najednou mě z druhé strany chytnou dlouhé černé ruce a snaží se mě zase stáhnout dolů. Dostávám hrozný strach.
Pak se probudím definitivně a vidím naši ložnici spícího muže a všude je klid a mně najednou spadne kámen ze srdce.

Noční můry mám už 10 let, ale poslední cca rok po změně antipsychotik jsou ty sny jaksi jakoby živé, těžko rozeznávám, co je realita a co se mi jen zdálo. Tedy kdybych do toho nezapojila selský rozum, tak bych skoro nepoznala, co je realita a co byl sen. Zvlášť když se mi kolikrát zdá něco dost reálného, třeba, že jsem si koupila novou lékovku... ráno jsem radši nahlédla do šuplíku, jestli tam náhodou není.

Máte někdo pod vlivem psychiatrických prášků taky nějaké živé nebo zlé sny?