Slovník základních Jungových pojmů:

Abstrakce

(srv. empatie)

Abstrakce je duševní aktivita směřující k oproštění vědomých obsahů od nepodstatných asociací, podobná diferenciaci.

Existuje abstraktní myšlení, abstraktní cítění, abstraktní vnímání i intuice. Abstraktní myšlení oprošťuje racionální, logickou podstatu daného obsahu od jejich intelektuálně irelevantních komponent. Abstraktní cítění činí totéž s obsahy, charakterizovanými jejich citovými hodnotami ... Abstraktní vnímání je vnímání estetické, na rozdíl od vnímání smyslového. Abstraktní intuice je symbolická, na rozdíl od intuice založené na fantazii.

Podle Junga je abstrakce charakteristická pro introverty (zatímco pro extroverty je to empatie).

Proces abstrakce chápu jako stažení libida z objektu, jako zpětný tok libida, snížení hodnoty objektu na jeho subjektivní, abstraktní obsah ... abstrakce přispívá k energetickému znehodnocení objektu. Jinými slovy řečeno je abstrakce introvertovaný pohyb libida.

Abstrakce je pokusem o překonání primitivního stavu participation mystique, protože smyslem abstrakce je odtržení objektu od subjektu.