Slovník základních Jungových pojmů:

Analýza

Jungiánská analýza je forma terapie, specializována zejména na léčbu neuróz, jejíž podstata spočívá v přivedení do té doby nevědomých obsahů do vědomí; bývá také nazývána analytickou terapií, protože jejím základem je Jungova analytická (komplexová) psychologie.

Analýza je jen prostředkem k odvalení kamenů, které stojí v cestě vývoji, nikoli metodou ... která by byla schopna vložit do pacienta něco, co v něm předtím nebylo. Je lépe vzdát se pokusů o určování směru a pouze zkusit všechno, co analýza vynáší na světlo, uspořádat do jednoho celku, aby pacient viděl vše jasněji a byl schopen činit přiměřené závěry. Pacient stejně není schopen věřit dlouhodobě tomu, k čemu se nedopracoval on sám, ale co mu bylo autoritou sděleno; takový přístup by ho pouze udržoval v infantilním stavu. Je lépe přimět ho k tomu, aby vzal svůj život do svých rukou.

Umění analýzy spočívá v provázení pacienta na všech jeho křivolakých cestách a ve shánění jeho zbloudilých oveček zpět do jednoho stáda.

Existuje obecně rozšířený předsudek, který analýzu pojímá jako jakousi „kůru“, kterou na sebe necháme po nějakou dobu působit a pak jsme z ní jako vyléčení propuštěni. Je to laický omyl, který pochází ještě z počátečního období psychoanalýzy. Analytickou léčbu můžeme pokládat za nové přizpůsobování psychologického postoje, jehož je dosaženo za pomoci lékaře ...

(Zkráceno)