Slovník základních Jungových pojmů:

Nevědomí

(viz také kolektivní nevědomí, osobní nevědomí)

Nevědomí je úhrn všech duševních jevů postrádajících vlastní vědomí.

Nevědomí ... je zdrojem instinktivních sil duše a forem nebo kategorií, které je usměrňují, zejména archetypů.

Koncept nevědomí je pro mne konceptem výlučně psychologickým, a nikoli filosofickým konceptem metafyzické povahy. Z mého pohledu je nevědomí psychologickým hraničním konceptem, který zahrnuje všechny duševní obsahy nebo procesy, které nejsou vědomé, tj. nemají zřetelný vztah k já. To, že mohu hovořit o existenci nevědomých procesů, ospravedlňuje prostě a jednoduše zkušenost.

Nevědomí je jak nekonečné, tak nevyčerpatelné. Není to pouze jen něco neznámého, ani pouhé skladiště vytěsněných vědomých myšlenek a emocí; některé jeho obsahy se mohou stát nebo se stanou vědomými.

Takto definované nevědomí popisuje nesmírně nestálou skutečnost: co vím, na co však momentálně nemyslím; všechno, čeho jsem si byl kdy vědom, nyní však je zapomenuto; všechno co je vnímáno mými smysly, ale mým vědomím nepovšimnuto; všechno co bezděčně a bez pozornosti, to znamená nevědomě cítím, na co myslím, vzpomínám, co chci a činím; všechno budoucí, co se ve mě připravuje a teprve později se dostane do vědomí - to všechno je obsahem nevědomí.

(Zkráceno)