Slovník základních Jungových pojmů:

Osobnost

(viz také individualita)

Aspekty duše, jimiž se projevuje ve vnějším světě.

Úspěšný rozvoj osobnosti je podmíněn diferenciací od kolektivních hodnot, zejména hodnot vtělených v persóně.

Přechod z jedné úrovně na jinou přináší s sebou nápadnou změnu osobnosti a při každé takové příležitosti se objeví jasně definovaný charakter, zřetelně odlišný od charakteru předchozího ... Společenský charakter je na jedné straně určován očekáváními a požadavky společnosti, na straně druhé společenskými cíli a aspiracemi individua. Domácký charakter bývá obvykle formován emočními požadavky a může se jevit jako výhodný pro svou jistou nedbalost, poplatnou určitému pohodlí. Stává se často, že člověk ve veřejném životě nabitý energií, duchaplný, neústupný až umíněný a neznající slitování se doma v ochranné náruči rodiny projevuje jako dobrosrdečný, poddajný či dokonce slabý, pak je nasnadě otázka: Jaký je jeho skutečný charakter, jeho reálná osobnost? ... Podle mého názoru takový člověk nemá vůbec žádný skutečný charakter: není individuem, ale bytostí kolektivní, hříčkou okolností a výsledkem obecných očekávání. Kdyby byl individuem, jeho charakter by se takto neměnil. Neztotožňoval by se s okamžitými postoji, ale ani by nebránil tomu, aby se jeho individualita projevovala jasně jak v jednom, tak v druhém stavu.