Slovník základních Jungových pojmů:

Pomocná funkce

Pomocná, auxiliární, je druhá nebo třetí funkce v Jungově typologickém modelu; společně s funkcí hlavní má určující vliv na vědomí.

Absolutní přednostní postavení přísluší empiricky vždy jen jedné funkci a může náležet jen jediné funkci, neboť právě tak samostatná intervence nějaké jiné funkce by nutně dokazovala jinou orientaci, která by té první přinejmenším částečně odporovala. Poněvadž ale vitální podmínkou pro vědomý proces adaptace je mít stále jasné a jednoznačné cíle, je přirozeně vyloučeno souřazení jiné funkce. Druhá funkce může mít proto jen sekundární význam ... Její sekundární význam spočívá v tom, že ji nelze pokládat - jako primární funkci - popřípadě jedině a výlučně za absolutně spolehlivou jakož i za rozhodující, nýbrž připadá v úvahu spíše jako funkce pomocná nebo doplňková.

Pomocnou, doplňkovou funkcí je vždy ta funkce, jejíž povaha se liší, ale není přímo protikladná nadřazené funkci: k některé racionální funkci (myšlení nebo cítění) může být funkcí doplňkovou některá funkce iracionální (například intuice nebo vnímání).

(Zkráceno)