Slovník základních Jungových pojmů:

Přizpůsobení

(viz také neuróza)

Přizpůsobení, adaptace, je interakce, do níž na jedné straně vstupuje vnější svět s jeho společenskými vztahy a na straně druhé naše vlastní jedinečné psychologické charakteristiky.

Před individuací je úkolem vzdělat se natolik, aby bylo možno co nejdříve dosáhnout přizpůsobení nezbytnému minimu kolektivních norem. I rostlina musí být nejdříve schopna růst v půdě, v níž je pěstována, má-li se později plně vyvinout.

Život pořád plyne a domáhá se stále nového přizpůsobení, protože žádné přizpůsobení nestačí jednou provždy.

Člověk není stroj v tom smyslu, že by mohl neustále podávat týž pracovní výkon, nýbrž je schopen vyhovět požadavkům vnější nutnosti v ideálním případě jen tehdy, je-li také sladěn se svým vnitřním světem, tedy je-li v souladu sám se sebou. A naopak: může se přizpůsobit svému vnitřnímu světu a dosáhnout souladu sám se sebou jen tehdy, přizpůsobí-li se podmínkám vnějšího světa.

(Zkráceno)