Slovník základních Jungových pojmů:

Psychóza

Psychóza je extrémní disociace osobnosti.

Stejně jako neuróza je psychotický stav výsledkem působení nevědomých komplexů a fenoménem rozštěpení. V případě neurózy je autonomie komplexů jen částečná, zatímco při psychóze jsou komplexy od vědomí odloučeny zcela.

Mít komplexy je samo osobě normální, jsou-li ale komplexy inkompatibilní, ta část osobnosti, která je v nejsilnějším protikladu k vědomé části, se odštěpí. Jestliže toto rozštěpení zasáhne organickou strukturu, disociace je psychózou, schizofrenním stavem. Každý komplex pak žije svým vlastním životem a osobnost není schopna je sloučit dohromady.

Při schizofrenii odštěpené postavy přijímají někdy banální, jindy groteskní podoby ... Neberou žádný ohled ani na pacientovo vědomí, ani na jeho sentimentální hodnoty. Naopak jejich násilný vpád narušuje a trýzní já nejrůznějšími obtěžujícími, hlučnými, impertinentními či šokujícími způsoby nebo svou groteskní krutostí a obscénností. Jsou chaotickou změtí inkoherentních vizí, hlasů a postav, které se vyznačují nebezpečnou a nepochopitelnou povahou.

(Zkráceno)