Slovník základních Jungových pojmů:

Rozštěpení

(viz také neuróza)

Rozštěpení (rozštěp) je disociace osobnosti, vyvolaná konstelovanými komplexy a patrná v postojích a vzorcích chování.

Ačkoli tento charakteristický rys nejzřetelněji vystupuje u psychopatologie, je to v podstatě normální fenomén, který vidíme již v projekcích primitivní psýché. Tendence k rozštěpení znamená, že část psýché se nejen do jisté míry vědomí odcizuje, ale může vést svůj vlastní život. Nemusí hned jít o hysterickou mnohočetnou osobnost nebo schizofrenní změny osobnosti, může jít i jen o takzvané „komplexy“, vyskytující se běžně v rámci normálu.