Slovník základních Jungových pojmů:

Animus

(viz také anima, erós, logos, obraz duše)

Animus je vnitřní, mužská část ženy. Jako anima u muže, tak i animus u ženy je v její psychice přítomen jednak jako její osobní komplex a jednak jako archetypický obraz.

Žena je kompenzována mužskou bytostí, proto má její nevědomí tak říkajíc mužské předznamenání. Ve srovnání s mužem to znamená závažný rozdíl. Ve shodě s touto skutečností jsem proto faktor tvořící projekce u ženy nazval animus. Toto slovo znamená rozum nebo duch. Jako odpovídá anima mateřskému erótu, je animus obdobou otcovského logu.

Animus je kondenzát všech zkušeností, které ženští předkové s mužem mají - a nejen to: on je také plodící tvůrčí podstata, ovšem nikoli ve formě mužské tvůrčí činnosti, on vyvolává cosi, co by se dalo nazvat logos spermatikos - plodící slovo.

Jakkoli přátelský a vstřícný může být její erós, je-li žena posedlá animem, neotřese jí žádná logika na světě ... Muž ovšem neví, že svrchovaně dramatická situace by rázem banálně bez rozčilování skončila, kdyby vyklidil bitevní pole a pokračování přenechal jiné či své ženě. Na tuto spásnou myšlenku přichází zřídka nebo nikdy, neboť žádný muž se nemůže s animem ani nejkratší dobu bavit, aniž by v té chvíli nepropadl své animě.

(Zkráceno)