Slovník základních Jungových pojmů:

Intuice

(srv. vnímání)

Psychologická orientační funkce. Intuice nehodnotí realitu, ale všímá si v ní obsažených aktuálních možností.

Intuice, německy Ahnung (tušení, předtucha) ... poskytuje pohled do dálky i prozíravost, raduje se z kouzelných zahrad toho, co je možné, jako by byly skutečné.

V Jungově typologickém modelu je intuice, stejně jako vnímání, funkcí označovanou za iracionální, i když to, co vypovídá o světě, je založeno na percepci reálných faktů. Na rozdíl od vnímání však přistupuje intuice k těmto faktům prostřednictvím nevědomí, a není tedy závislá na konkrétní realitě.

V intuici se obsah představuje celý a úplný, aniž bychom byli schopni objasnit či odhalit původ jeho existence. Intuice je druhem instinktivního porozumění ... Intuitivní poznání se vyznačuje velkou vnitřní jistotou a přesvědčivostí.

Intuice může čerpat informace jak z vnitřního prostředí, tak může být stimulována tím, co probíhá vně.

Za prvé je to percepce nevědomých psychických dat pocházejících ze subjektu, za druhé percepce dat vycházejících z podprahových počitků objektu společně s vyvolanými pocity a myšlenkami.