Prohloubení intuice často způsobuje mimořádné vzdálení jednotlivce od konkrétně zřejmé skutečnosti, takže se takový člověk stává naprostou záhadou dokonce i pro své nejbližší okolí. Pokud je umělcem, pak jeho umění ohlašuje neobyčejné, světu vzdálené věci, které hrají všemi barvami, jsou zároveň významné i banální, krásné i groteskní, vznešené i rozmarné. Není-li umělcem, je často zneuznaným géniem, promarněnou zchátralou veličinou, jakýmsi moudrým polovičním bláznem, postavou pro „psychologické“ romány.
Introvertní intuitiv vytěsňuje nejvíce percepci objektu. Tím je charakterizováno jeho nevědomí. V nevědomí existuje kompenzační extrovertní funkce percepce, která má archaický charakter. Nevědomá osobnost by se dala nejspíše popsat jako extrovertní percepční typ nižšího, primitivního druhu. Vlastnosti této percepce jsou pudovost a nedostatek míry spolu s mimořádnou vázaností na smyslový dojem. Tato kvalita kompenzuje řídký „horský vzduch“ vědomého zaměření a dodává mu určitou tíži, takže je zabráněno úplné „sublimaci“. dojde-li však přepjatým přeháněním vědomého zaměření k úplnému podřízení vnitřnímu vnímání, dostává se nevědomí do opozice a pak dochází ke vzniku nutkavých pocitů a percepcí s přílišnou vázaností na objekt, které odporují vědomému zaměření. Formou neurózy je nutkavá neuróza, která vykazuje jako symptomy zčásti hypochondrické jevy, zčásti hypersenzitivnost smyslových orgánů, z části nutkavé vazby na určité osoby nebo jiné objekty.
(Výpis z knihy: Výbor z díla I. - Obecný popis typů)