Jungova analytická psychologie zahrnuje „strukturu“ a dynamiku psýché. Pojem psýché Jung rozumí celou naši bytost, vědomou i nevědomou. (viz. Diagram)

Přirozeně směřuje k cíli, je „teleologická“, hledá růst, celistvost a rovnováhu. Je odlišná od pojmu bytostné Já, které znamená cíl, k němuž psýché směřuje.

Psýché je rozdělena na vědomí a nevědomí. Nevědomí „slouží“ ke kompenzaci vědomého postoje. Kdykoli je vědomý postoj příliš jednostranný, jeho nevědomý protiklad se autonomně (z řečtiny auto = sám, nomos = zákon, dávat sám sobě zákony) projeví, aby upravil rovnováhu. Dělá to vnitřně prostřednictvím mocných snů a představ, nebo se může stát patologickým v nemoci.

Často se může nevědomá složka externalizovat a objevit se zvnějšku, což je známo jako projekce. Patří sem nadměrná emoční reakce na jinou osobu nebo situaci, jako například intenzivní zamilování se do někoho nebo intenzivní odpor k někomu. Takové silné emoční reakce mohou naznačovat, že nevědomý obsah se snaží proniknout do vědomí, ale může se objevit pouze jako externalizovaný nebo projikovaný na jinou osobu. To, co milujeme nebo nenávidíme, není druhá osoba, ale část nás samých, na tuto osobu projikovaná.

Určení směru psychické energie je hlavní součástí úkolu analytika a jako pomůcku pro takovou analýzu Jung vytvořil několik psychologických typů ...