Personifikace

Personifikace je tendence duševních obsahů nebo komplexů vystupovat v podobě určité, od já odlišné osobnosti.

Každý autonomní i jen relativně autonomní komplex má tu zvláštnost, že vystupuje jako osobnost, respektive personifikován. To se dá zajisté nejsnadněji pozorovat u takzvaných spiritistických manifestací automatického psaní a podobně. Produkované věty jsou vždy osobní výpovědí a jsou přenášeny v osobní ich-formě, jako by za každým vyjeveným větným fragmentem také stála nějaká osobnost. Naivní rozum proto musí ihned pomyslet na duchy.

Já je schopno záměrné personifikace nevědomých obsahů nebo afektů z nich vycházejících, a to při použití metody aktivní imaginace; ta tak může sloužit k urychlení komunikace mezi vědomím a nevědomím.