Sen
Nezávislá, spontánní manifestace nevědomí. Sny jsou fragmenty bezděčné psychické aktivity, jichž jsme si vědomi jen do té míry, do jaké jsme je schopni dodatečně v bdělém stavu reprodukovat.
Sny nejsou ani záměrné, ale ani nahodilé výplody mozku, jsou to přirozené fenomény, které nejsou ničím jiným, než za co se vydávají. Nelžou, hovoří pravdu, nic nezkreslují, nic nezastírají ... Snaží se o vyjádření něčeho, co já neví a čemu nerozumí.
Sny zobrazují v symbolické podobě současnou situaci naší duše z pohledu nevědomí.
Jelikož se smysl snu většinou neshoduje s tendencemi vědomí, ale vykazuje podivné odchylky, musíme předpokládat, že nevědomí, matrice snů, má samostatnou funkci. Označuji ji jako autonomii nevědomí. Sen nejen neposlouchá naši vůli, ale staví se dokonce velice často do křiklavého protikladu vůči záměru vědomí.
Z Jungova pohledu je sen vnitřním dramatem.
Celé vytváření snu je samou svou podstatou subjektivní a sen je divadlo, v němž je snící scénou, hercem, nápovědou, režisérem, autorem, obecenstvem a kritikem.
(Zkráceno)
... dále viz. O podstatě snů