3. DÍLO

C.  DÍLO SPÁSY

Alchymisté jsou skutečně vysloveně lidé, kteří postupují osaměle a spoléhají na vlastní síly; každý říká to své svým způsobem. Zřídka měli žáky a zdá se, že bezprostřední tradice se uplatňovala jen velmi málo; stejně tak málo jsou doloženy nějaké tajné společnosti a podobné podniky. Každý laboroval pro sebe a trpěl svou osamělostí. Proto se málo přeli. Jejich spisy jsou poměrně nezatížené polemikou a způsob, jakým se vzájemně citují, dovoluje rozpoznat úžasnou principiální shodu, i když nedokážeme pochopit, v čem se to vlastně shodují. Hašteřivost a hnidopišství, jež tak často hyzdí teologii a filosofii, se objevuje zřídka. Důvod spočívá pravděpodobně v okolnosti, že „pravá“ alchymie nabyla nikdy obchodem nebo kariérou, nýbrž opravdovým Dílem, jež člověk konal v tiché, obětavé práci. Máme dojem, jako by se každý jednotlivec pokoušel vyjádřit svou zvláštní zkušenost a přibíral přitom ona „dicta“ mistrů, jež se zdála obsahovat něco podobného.

Všichni se od nejstarších dob shodují v tom, že jejich Umění je posvátné a božské a jejich Dílo může být dokončeno jen s pomocí Boží. Tato věda je dána jen nemnohým a neporozumí ji nikdo, komu Bůh nebo nějaký mistr neotevře mysl, aby porozuměl. Získané poznání se také nesmí sdělit nikomu, kdo není takového vědění hoden. Protože jsou všechny podstatné věci vyjádřeny metaforami, sdělení se obrací jen na inteligentní, kteří mají dar rozumu. Hloupí se ale nechají zaslepit návody a tím, že vše vezmou doslova a zbloudí. Jestliže člověk čte knihy, nesmí se spokojit s jednou, ale musí vlastnit mnoho knih, neboť „jedna kniha otevírá druhou“. Také musí číst pečlivě, odstavec po odstavci; jen tak něco odhalí. Termíny jsou, jak se připouští, zcela nespolehlivé. Příležitostně někomu sdělí sen, co je onou hledanou substancí. „Materia lapidis“ může být nalezena z vnuknutí Božího. Pěstování Umění je tvrdou cestou a nejdelší cestou. Umění nemá nepřátel, vyjma ignorantů.

„Coniunctio“ duše s tělem: církevní verze alchymické svatební lázně.

Je samozřejmé, že v alchymistické literatuře jsou jako všude dobří a špatní autoři. Existují i dryáčnické, pošetilé a podvodné produkty. Takové méněcenné spisy lze snadno rozpoznat podle jejich hojných návodů, jejich bezstarostného a nevzdělaného zpracování, jejich vtíravého tajnůstkaření, jejich děsivé bezduchosti a podle toho, že bezostyšně trvají na alchymistické výrobě zlata. Dobré knihy se poznají vždy podle píle, pečlivosti a patrného duchovního úsilí autora.

Pokračovat - Označení materie