Projekce
(viz také identifikace, participation mystique)
Jung rozlišoval mezi pasivní a aktivní projekcí. Pasivní projekce je zcela samovolná, nezáměrná, jako například když se zamilujeme. Čím méně toho o druhé osobě víme, tím snadněji dochází k pasivnímu projikování nevědomých aspektů nás samotných do druhého.
Projekce není vědomým procesem.
Všechny aktivované obsahy nevědomí mají tendenci objevovat se v projekci. Je to dokonce pravidlo, že nevědomý obsah, jenž je konstelován, projeví se nejdříve jako projekce.
Často se stává, že objekt nabízí projekci příležitost, nebo ji dokonce vyvolá. Jde o případ, že si samotný objekt své vlastnosti není vědom; tím ji promítne na nevědomí jiného člověka. Všechny projekce vyvolávají protiprojekce tam, kde si objekt neuvědomuje vlastnost projikovanou subjektem.
Prostřednictvím projekcí můžeme vytvořit dokonce celou řadu imaginárních vztahů; vztahy, na nichž se podílí naše projekce, mívají ovšem často jen velmi málo či dokonce téměř nic společného s realitou skutečného světa.
(Zkráceno)
... dále viz. Přenos - Projekce